Model lodi se stěhuje: jasný případ pro spedici Hasenkamp – specialisty z Kolína nad Rýnem na umělecká díla a unikáty – a pro Atego.
Transport Magazine
Síla a zkušenosti.
Model „Bremen IV“ nachází nový přístav.
Nakládka lodí.
Modrá stuha – v dobách největší slávy obchodních osobních lodí nebyla snad žádná trofej žádanější: získal ji ten, kdo dokázal vytvořit nový rychlostní rekord na trase Evropa – New York. A s ním i slávu a zákazníky. V roce 1929 to byla například loď „Bremen IV“ společnosti Norddeutscher Lloyd. Po pouhých čtyřech dnech plavby mohli cestující z Wilhelmshavenu vstoupit na newyorskou půdu. Za pouhé čtyři hodiny, zhruba o 90 let později, opouští model lodi „přístav“ a stěhuje se z jednoho brémského muzea do druhého. Stěhování zajišťuje společnost Hasenkamp, která se specializuje na přepravu uměleckých děl všeho druhu.
4
dny trvalo lodi „Bremen IV“ dostat se v roce 1929 z Wilhelmshavenu do New Yorku, což byl rekord.
Portfolio společnosti Hasenkamp zahrnuje vše od mramorových soch vážících tuny přes komplexní stěhování rozsáhlých sbírek – například v roce 2017 z pařížského Louvru do jeho protějšku v Abú Zabí – až po stěhování celých úřadů, výpočetních systémů, laboratoří a spisových archivů. Což se s jednoduchou přepravou již nedá srovnávat. Díky tomu si tato spediční společnost získala celosvětové renomé v oblasti umění a muzeí.
V Brémách, kde se má „Bremen IV“ stěhovat, byla právě tato zkušenost žádoucí. Když společnost Hasenkamp obdrží zakázku, jsou jasné pouze rámcové podmínky. „Nikdo nám nedokázal říci, kolik tato téměř čtyři metry dlouhá loď váží, zda je dutá nebo masivní a jak křehká je její konstrukce,“ říká Anton Sindilj. „A nikdo nevěděl, kdy a jak s ní bylo naposledy manipulováno.“ Sindilj je jedním z osmi uměleckých expertů ve společnosti Hasenkamp. Jeho úkolem je odhalit všechna potenciální rizika, aby objekt bezpečně dorazil na místo určení.
Dutá, nebo masivní?
Sindilj si prohlédl schodiště v muzeu, spočítal schůdky, proměřil rohy a dveře. Zda loď váží 50 nebo několik set kilogramů, však zůstalo záhadou. Nakonec tento expert naplánoval šest nosičů a jeden vůz Mercedes‑Benz Atego.
Ráno v den stěhování přijíždějí vozem Atego také Arno Büchel a Steffen Säwe. Ti dva tvoří sehraný tým. „V kabině řidiče jsme vždy dva,“ říká Büchel. „Naše nástavba je vybavena klimatizací, vzduchovým odpružením s 12 bary a poplašným systémem. To vše pro umění." Tentokrát byl mezi zavazadly přepravní box vyrobený přímo v truhlářské dílně společnosti. „Vyrábíme zde vše, od jednoduchých ochranných obalů až po klimatizované boxy odolné proti ohni."
Další pomocníci přijíždějí osobními vozy. Dorazili z Kolína nad Rýnem, kde se nachází hlavní sídlo společnosti Hasenkamp. Jen v Německu má společnost 13 poboček a dalších 19 v Evropě. Dalších pět poboček se nachází v Asii a na Blízkém východě.
„Atego má klimatizaci, vzduchové odpružení a poplašný systém. Vše pro umění.“
Z Alexandrie do Hildesheimu.
Společnost Hasenkamp je rodinnou firmou od svého založení v roce 1903. Thomas Schneider je již pátou generací, která ve firmě pracuje. „Jako teenager jsem směl pomáhat při převozu terakotové armády v Si‑anu,“ vzpomíná. „Zažil jsem fascinující transporty, od tisíce let starých nálezů zatopených podmořských měst u Alexandrie, až po Bernwardův sloup v katedrále v Hildesheimu. Díky tomu získáte již záhy cit pro to, jak nezměrnou hodnotu umění má. Proto každý z našich 70 řidičů v Kolíně nad Rýnem absolvuje další školení, aby se stal technikem se specializací na umění."
V Brémách čeká na šest těchto odborníků na přepravu přivítání ze strany odpovědných pracovníků muzeí a poté se pustí do práce. Muži mají na sobě tmavě modré svetry a bílé textilní rukavice. Loď je opatrně a obezřetně připravena k přepravě a zajištěna pomocí upínacích popruhů.
100
kilogramů váží samotná přepravní bedna. Model lodi více než 150.
Překážková dráha přes 60 schodů.
První zastávkou je přízemí, kde čeká dřevěná bedna. Vede tam 60 schodů a úzké schodiště. Když je loď zvednuta, následuje dlouhý, hluboký výdech. „Asi 150 až 200 kilogramů,“ odhaduje Anton Sindilj. Měl naprostou pravdu, když naplánoval šest lidí. Krok za krokem se tým propracovává vpřed. „Stát! Zpátky! Položit!" Každý povel sedí, vše jde hladce od ruky. Loď bezpečně přistává ve svém dřevěném přístavu.
„S bednou váží konstrukce ještě o dalších 100 kilogramů více.“
Zatímco je loď zajišťována polštáři, bublinkovou fólií a popruhy, manévruje kolega obratné Atego několika málo pohyby co nejblíže ke dveřím muzea. Nakládka do skříňové nástavby je pak již hračkou. I když ne tak docela. „S bednou váží konstrukce ještě o dalších 100 kilogramů, více," funí Sindilj.
Pak již přichází na řadu Atego, profesionál v distribuční dopravě, který bezpečně a díky vzduchovému odpružení pro náklad i posádku pohodlně proplouvá městským provozem v Brémách.
Ve službách umění.
Vyškolení řidiči.
Ve společnosti Hasenkamp absolvují absolvují všichni řidiči další školení na uměleckého technika ve vlastním školicím středisku. Z důvodu podmínek pojištění jezdí řidiči v nákladním voze vždy ve dvojici a nikdy netráví noc s nákladem na odpočívadlech. Přestávky se realizují výhradně ve vlastních pobočkách společnosti nebo v partnerských firmách.
Speciální nákladní vozidla.
Vozový park určený pro přepravu uměleckých předmětů a předmětů kulturní hodnoty v Kolíně nad Rýnem čítá přibližně 100 nákladních vozidel, z nichž přibližně polovina pochází od společnosti Mercedes‑Benz. Všechna vozidla – především Actros a Atego – jsou vybavena klimatizací a vytápěním nákladového prostoru, dále vzduchovým odpružením a sledováním GPS. Standardně je k dispozici také alarm a nouzový vypínač pro tichý alarm.
Speciální sklad.
Společnost Hasenkamp nabízí vlastní skladovací prostory po celé Evropě. Například jen v kolínské centrále je pro umění rezervováno 18.000 metrů čtverečních s klimatizovanými vysoce zabezpečenými prostory, hlásiči pohybu a komplexním systémem kontroly vstupu.
Speciální dílna.
Společnost Hasenkamp zaměstnává truhláře, zámečníky, svářeče a restaurátory, kteří vyrábějí obaly na míru. Prototypy firmy pravidelně testuje Fraunhoferův institut a TÜV Rheinland.
Po necelých čtyřech hodinách je loď bezpečně na novém místě. Na levoboku se v teplém slunečním světle, které proniká okny, blýská nápis „Bremen IV“. Křehký stožár stále stojí. Zlaté šňůry napodobující lodní lana odpočívají nedotčené na svém místě. Muži se spokojeně usmívají. Hasenkamp opět zůstal věrný svému krédu. „To nejlepší, co se umění může stát, je: nic!“
Fotografie: Sebastian Vollmert