Vozidla Arocs ve skupině Schick Group přepravují prvky z armovaného betonu pro stavbu nového terminálu na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem. Hmotnost kolosů: až 44 t – přesto to ale není problém.
Podpory mega projektů.
Na východě frankfurtského letiště postupně roste nový terminál 3. Odbavit má ročně až 25 milionů pasažérů. Na výstavbě se podílí: společnost Schick Group z města Bad Kissingen. Odpovídá za výstabu mola H a J i téměř 70 m vysoké věže. Rozhodně to není jednoduchý úkol: Jen odletová brána J je dlouhá 600 metrů a tvoří ji tři úrovně.
„Používáme téměř 70 vozidel nad 7,5 t,“ říká vedoucí vozového parku a dispečer Stefan Eichholz. „Především Arocs jako domíchávače betonu, sklápěče a sedlové tahače.“ Pro stavbu nového terminálu 3 byl jeho tým právě pověřen přepravou 86 Y sloupů z armovaného betonu. Hmotnost jednotlivých sloupů: od 22 až do cca 44 tun, proto smí řidiči společnosti Schick jezdit pouze v noci.
Těžké podmínky.
Jako nyní v 0:40 ráno na parkovišti „Černá louže“ krátce před nájezdem na A71, kde Schick tým ještě jednou vystoupí a musí utáhnout těžké řetězy zajišťující náklad. Je březen, minulý týden přinesl první teplé dny tohoto roku. Přesto nyní opět panuje mrazivá zima.
Dosud šlo všechno hladce, ale až k letišti zbývá ještě 210 km. Jinak tmavý úsek trasy osvětlují světla vozidla jemně oranžovým světlem. Policejní vozidlo, které konvoj doprovázelo po silnicích první a druhé třídy, je už na zpáteční cestě.
„Vyrazili jsme přesně, i to je velmi důležité,“ říká řidič Walter Kleinhenz. Trasu zná. Dnes jsou však podmínky obtížnější než obvykle: Jeho Arocs převáží Y‑prvek o hmotnosti 37,5 t. „Ten si už dokáže pohrát se stabilitou Arocsu. Výzvu představuje také šířka 5,40 m. Člověk se může dostat i do úzkých,“ říká Kleinhenz.
Hospodárné řešení.
„Naše sedlové tahače často přepravují těžký a nadměrný náklad. S Arocsem jsme našli hospodárné řešení,“ říká Stefan Eichholz, který v roce 2015 převzal vedení vozového parku firmy.
Konvoj znovu vyrazil na cestu. Walter Kleinhenz se dívá na displej systému MirrorCam na levém A sloupku. „Systém je pro nás opravdu dobrým pomocníkem. Když odbočuji s přívěsem, zabíraný obraz se natáčí spolu s vozidlem. Takže neustále vidím celé vozidlo až úplně dozadu.“
Nakládání ve dne. Přeprava v noci.
Pro přepravu kolosů z armovaného betonu překládá tým ze společnosti Schick Group Y sloupy portálovým jeřábem již odpoledne na čtyřnápravový návěs. Plně naložené čekají oba Arocsy před firmou. Kolem 4:00 doráží tým na letiště. Tady začnou spolupracovníci specializovaní na montáž prefabrikátů s vykládkou. Poté se jede zpět do Bad Kissingen a vše začíná nanovo.
86
Y sloupy z armovaného betonu dodává Schick Group pro nový terminál 3 frankfurtského letiště.
„Když odbočuji s přívěsem, zabíraný obraz se natáčí spolu s vozidlem. Takže neustále vidím celé vozidlo až úplně dozadu.“
„Přesto nevzniká rutina,“ říká Stefan Eichholz. „Projekt představuje pro nás všechny výzvu. Ale je to také velmi zajímavé.“ Výzvy ale skýtají mnohá úskalí: Týdenní doby jízdy řidičů, špatné počasí nebo náhle se vyskytující staveniště, díky nimž je téměř nemožné projet s nadměrně širokým nákladem. „Pak potřebujeme lidi schopné adekvátně reagovat. Dobré řidiče bych okamžitě zaměstnal.“ Eichholz potřebuje pracovníky, na které se může spolehnout. Jeho otec patří již pár měsíců k pracovníkům přepravy těžkých nákladů ve společnosti Schick Group a dnes v noci řídí jedno z doprovodných vozidel.
Celková hmotnost jízdní soupravy 66,5 t.
Před konvojem je nyní dlouhé stoupání. Zadní světla doprovodného vozidla vpředu se vzdalují. Nyní se přeci jen projevuje celková hmotnost jízdní soupravy 66,5 t. Pravá noha řidiče Waltera Kleinhenze lehce sešlapává plynový pedál. Díky výkonu tahače 390 kW zvládá Arocs úkol opět bez potíží. Také druhý Arocs v konvoji dotahuje.
Kolona mezitím odbočila z A3 na A5 směrem na Basilej. Před ní se nachází nejobtížnější úsek trasy. Dnes to bude kvůli stavbám na silnici s jednou z nejtěžších tříd Y prvků „na zádech“ opravdu těsné. Walter Kleinhenz zavěšuje vysílačku do držáku. Arocs zpomaluje a najíždí do jediného jízdního pruhu. Kleinhenz ukazuje na displej systému MirrorCam. Vlevo a vpravo zbývá už jen 15 cm k betonovým zdem. Až do výjezdu je vyžadována maximální koncentrace. Konvoj si opatrně razí cestu vpřed.
Jsou 3:50 ráno. Vozidla přijíždějí ke vjezdu na stavbu.
V areálu letiště fouká mrazivý vítr. Všichni musí hned vystoupit a odstranit zajištění nákladu a osvětlení. Poté se začne s vykládkou. „Takový byl alespoň postup včera.“ Tedy přeci jen rutina? Kleinhenz se směje a krokovou rychlostí řídí soupravu na staveniště. „Ne, o rutině se vůbec nedá mluvit.“
Upozornění: Byla dodržena hygienická pravidla pro omezení pandemie platná v době pořizování fotografií a natáčení filmů.
Fotografie: Alexander Kraus
Video: Martin Schneider-Lau